Jak to vypadá, když státy omezují benzin prostřednictvím silné podpory elektrického pohonu? Existuje příklad regionu, který možná nepatří mezi nejvyspělejší části světa, přesto ale ukazuje výraznou snahu rozvíjet elektrickou mobilitu.

Zatímco Evropa stále vede nekonečné debaty o definitivním konci benzínových a naftových aut po roce 2035, východní část afrického kontinentu už podniká konkrétní kroky. Čtyři velké státy – konkrétně Etiopie, Keňa, Tanzanie a Uganda – se rozhodly budovat dopravní systém, který bude elektrický. Do skupiny zemí, které omezují benzin, se přidává také rozlohou menší Rwanda.

Nejodvážnější krok dosud udělala Etiopie, která zvolila nejradikálnější strategii. Od roku 2024 zde platí zákaz dovozu nových aut se spalovacím motorem. Důsledek se projevil okamžitě: elektromobily tvořily ve stejném roce zhruba 60 procent všech nových registrací. Země má výhodu, kterou jí mohou závidět i nejvyspělejší státy světa – elektřinu získává prakticky výhradně z obnovitelných zdrojů, zejména z vodní energie. Elektromobilita do tohoto konceptu výroby elektřiny přirozeně zapadá a umožňuje zemi snižovat dovoz fosilních paliv.

Keňa sází na motorky, Rwanda přitvrzuje v hlavním městě

Keňa vsadila na motoristický segment, který je v regionu mimořádně rozšířený – na motorky. Elektrické motocykly a elektrokola se tam za poslední dva roky rozšířily tak rychle, že počet registrovaných kusů se od roku 2023 více než zdvojnásobil. Pomohla tomu hustá síť výměnných stanic baterií, která eliminuje dlouhé nebo špatně dostupné nabíjení. Rwanda udělala podobný, jen ještě přísnější krok: od roku 2025 nesmějí být v hlavním městě Kigali v komerční dopravě používány motocykly se spalovacím motorem. Mototaxi i doručovací služby tak přecházejí na bateriové alternativy.

Uganda chce třetinu elektromobilů do roku 2030 a míří na bezemisní novinky po roce 2040

Také ugandská vláda si stanovila ambiciózní cíl pro elektrický pohon. Do roku 2030 mají elektrická vozidla tvořit minimálně třetinu nových registrací. Od roku 2040 chce země povolovat už jen nová vozidla bez emisí (z provozu). Podporu elektromobility tam zajišťuje systém daňových úlev pokrývající celý řetězec od výroby až po dovoz komponentů. Uganda se díky tomu stala i důležitým dodavatelem elektrických autobusů pro sousední země.

Velkou pozornost vyvolal nový projekt domácího výrobce Kiira Motors. Jeho plně elektrický dálkový autobus Kayoola Electric Coach 13M nedávno vyrazil na mezinárodní prezentační cestu napříč šesti zeměmi až do Jihoafrické republiky. Cílem je představit schopnosti místní výroby a upozornit na potřebu společných standardů nabíjení.

Tanzanie ulevuje elektromobilům na daních a ruší dovozní cla

Přidává se i Tanzanie, která zavedla výrazné daňové úlevy pro elektrická vozidla a u elektromobilů se zbavuje dovozních cel. I tyto příklady ukazují, jak státy nepřímo omezují benzin a tradiční auta tím, že masivně podporují jízdu na elektřinu.

Elektromobilita jako impuls pro růst, práci i vlastní vývoj

Mnohé africké země si uvědomují, že spolu s tím, jak omezují benzin a další fosilní paliva, může být přechod na elektromobilitu impulzem pro jejich ekonomický růst. Budování lokálních výrobních kapacit, montážních linek či servisních center vytváří pracovní příležitosti pro mladou populaci, která v regionu rychle roste. Východoafrické země však nechtějí jen využívat hotové technologie – zaměřují se i na vlastní výzkum a výrobu, hlavně v oblasti elektrických motocyklů a autobusů, kde vidí největší potenciál.

Proč to může jít rychleji než v Evropě

Odborníci připomínají, že mnohé africké státy ani nestihly vybudovat masivní infrastrukturu pro spalovací motory, jakou známe z Evropy. Právě proto mohou přechod na jiný druh pohonu zrealizovat rychleji a levněji, pokud rovnou vsadí na elektřinu. Navíc disponují obrovským potenciálem v oblasti solární a větrné energie a také zásobami strategických nerostů, jako je lithium či kobalt.

Co si z toho může vzít Evropa

Pro Evropu mohou být tyto příklady zemí, které omezují benzin ve vozidlech, zajímavou příležitostí. Pokud chceme snížit závislost na Číně při dodávkách surovin a komponentů pro baterie, musíme jednat rychle. Silnější partnerství s Afrikou může být řešením.