V zimě se opakuje stejná dilema: nechat studený motor po startu chvíli běžet, nebo jednoduše vyrazit a zahřát ho jízdou? Oba názory znějí logicky, jenže každý patří do jiné éry automobilové techniky. To, co bylo běžné v 90. letech, dnes už nemusí platit. Základ ale zůstává stejný. Motor je nejšťastnější, když pracuje v optimální provozní teplotě kolem 90 stupňů. A ještě šťastnější je, když má správnou teplotu i olej.
Moderní auta: nastartovat, očistit okna a vyrazit
Dnešní auta jsou na zimu připravená úplně jinak než ta starší. Elektronika, senzory a přesné dávkování paliva dělají své. U nového auta tedy klidně můžete nastartovat, odhrnout sníh z oken a vyrazit. Není potřeba motor dlouhé minuty zahřívat na místě – ve skutečnosti to může být kontraproduktivní.
Proč dlouhý volnoběh modernímu motoru nesvědčí
Po nastartování totiž studený motor dostává díky řídicí jednotce do směsi více paliva, aby se rychleji zahřál. To je v pořádku… dokud takhle motor neběží zbytečně dlouho. V extrémních případech může příliš bohatá směs poškodit katalyzátor. Některé benzínové motory s přímým vstřikováním zase ředí olej benzínem, což způsobí nežádoucí „přibývání“ oleje – jev známý například z problematických starších motorů TSI. Takže ano, moderní motor nemusíte rozmazlovat, stačí mu dát příležitost zahřát se jízdou.
Krátké zahřátí při škrábání oken? To je v pohodě
Krátké zahřátí během škrábání oken však neuškodí. Tepelný komfort řidiče je taky důležitý a moderní auta si umí rychle navodit správnou provozní teplotu i díky systémům, jako je předehřev vody nebo inteligentní vedení tepla v motoru. Neubíráte tím motoru energii tak jako kdysi a topení začne fungovat mnohem dřív.
Teplá kabina je fajn, ale dlouhé stání může škodit
Zimní zahřívání motoru na volnoběh láká hlavně proto, že kabina je příjemně teplá ještě před výjezdem. Když ale necháte studený motor v zimě běžet delší dobu, může to časem vést k poškození hnacího ústrojí. Jednorázově se nic nestane, ale pravidelné stání může zkracovat životnost některých komponentů. U moderních vozidel je tedy nejlepší vyrazit a motor během prvních kilometrů šetřit.
Pravidlo pro moderní auta: vyrazit, ale s lehkou nohou
U moderních aut proto platí jednoduché pravidlo – vyrazit, ale s lehkou nohou. Prvních deset až patnáct kilometrů se vyhněte prudkým akceleracím, vysokým otáčkám a sportovnímu režimu. Motor, převodovka i olej potřebují svůj čas – stejně jako člověk ráno před první kávou.
Nezapomeňte na olej: zahřívá se pomaleji než voda
A teď přichází detail, který mnoho řidičů přehlíží. Teplota oleje je stejně důležitá jako teplota chladicí kapaliny. Zatímco voda ukáže 90 stupňů poměrně rychle, olej může mít pořád o 30–40 stupňů méně. A studený olej nedokáže motor chránit tak, jak by měl. Ideální teplota pro běžné oleje je přibližně 100 °C. Pokud tedy plánujete zimní „zábavku“ na parkovišti nebo prudší zrychlení, zkontrolujte v infotainmentu i tuhle hodnotu.
Starší auta: dejte jim po startu chvilku klidu
Starší auta, hlavně ta z 80. a 90. let, vyžadují jiný přístup. Neměla elektronické předehřevy, inteligentní čerpadla ani řízené termostaty. Studený motor bez elektrického předehřevu si zaslouží chvilku klidného stání, aby se olej rozhýbal a dosáhl správných mazacích vlastností. Starší oleje mají vyšší viskozitu a v mrazech mohou tuhnout natolik, že zpočátku nedokážou dostatečně mazat vnitřní části motoru. A když nemáte mazání, nemáte ani dlouhou životnost motoru.
Konstrukce a sytič: proč to dřív dávalo smysl
Dalším faktorem je samotná konstrukce. Dřív byly běžné litinové bloky nebo hlavy, které se zahřívají mnohem pomaleji než dnešní hliník. Proto měla starší auta sytič – mechanickou pomůcku, která při studeném startu přidávala palivo a držela vyšší volnoběh, než se studený motor „sebral“. Znalci kdysi čekali, až motor zvládne volnoběh bez zásahu sytiče, a teprve potom vyjížděli na cestu. Dnes to působí nostalgicky, ale v kontextu tehdejší techniky to dávalo naprostý smysl. U veteránů nebo starších youngtimerů to samozřejmě platí dodnes.
