Napětí kolem Íránu nepředstavuje pro Evropu hrozbu pouze kvůli možnému zdražení ropy. Podle nové analýzy rakouského institutu Supply Chain Intelligence Institute Austria může delší konflikt výrazně zasáhnout také automobilový průmysl. V ohrožení jsou totiž dodávky polovodičů, bateriových článků i energií, bez nichž se dnešní výroba vozů neobejde. Experti zároveň varují, že pokud by krize trvala déle než dva měsíce, dopady na evropské továrny by mohly být velmi výrazné.
Největší roli hraje čas
Autoři analýzy upozorňují, že rozhodující nebude jen samotná intenzita konfliktu, ale hlavně jeho délka. Krátké výpadky by výrobci ještě dokázali ustát, delší narušení obchodních cest by už ale mohlo přinést výrazné zdražení energií, dopravy i základních vstupních materiálů. Evropské automobilky přitom už nyní fungují v prostředí, které je zatížené vysokými náklady a křehkými dodavatelskými vztahy. Ty se navíc podle odborníků dosud plně nevzpamatovaly ani z problémů, které přinesla pandemie.
Hormuzský průliv jako slabé místo světového obchodu
Jedním z největších rizik je případné uzavření Hormuzského průlivu, tedy jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě. Tudy proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Jakékoli delší omezení provozu by tak velmi rychle zvýšilo ceny energií, což by se okamžitě promítlo i do nákladů průmyslové výroby v Evropě.
Problémem nejsou jen paliva, ale i elektronika
Ještě citelnější komplikace by ale mohla nastat v oblasti polovodičů a bateriových článků. Současná auta jsou na elektronických systémech závislá mnohem víc než dříve a u elektromobilů to platí dvojnásob. Výroba čipů navíc potřebuje vzácné plyny, z nichž významná část pochází právě z oblasti Perského zálivu. Například přibližně třetina helia využívaného při produkci polovodičů se dováží z Kataru. Pokud by se tyto dodávky přerušily, výrobci by museli hledat náhradní zdroje, což by bylo složité, pomalé a zároveň drahé.
Výrobu čipů tlačí i rozmach umělé inteligence
Celou situaci navíc zhoršuje rychle rostoucí poptávka po paměťových čipech, za níž stojí především rozvoj umělé inteligence. Pokud by se výroba polovodičů kvůli problémům v regionu zpomalila, dostupné kapacity by pravděpodobně přednostně směřovaly do klíčových odvětví, například do zdravotnictví. Automobilový průmysl by se tak znovu mohl dostat na vedlejší kolej, podobně jako tomu bylo v době pandemie.
Automobilky zatím vyčkávají
Velké automobilové skupiny zatím mluví hlavně o tom, že situaci pečlivě sledují. Šéf Volkswagenu Oliver Blume i zástupci BMW připustili, že vývoj v regionu monitorují, přímé dopady však zatím nepociťují. Podle expertů to ale neznamená, že je evropský průmysl v bezpečí. Naopak připomínají, že odolnost dodavatelských řetězců se v posledních letech spíše oslabila, protože firmy tlačily na úspory a část výroby přesouvaly mimo Evropu.
Důsledky mohou dopadnout i na evropské továrny
Evropské automobilky tak znovu stojí před situací, kdy problémy v oblasti vzdálené tisíce kilometrů mohou ochromit výrobu přímo na kontinentu. Napětí na Blízkém východě by se tak mohlo velmi rychle proměnit ve zpomalení nebo dokonce zastavení výrobních linek ve Wolfsburgu, Mnichově, Bratislavě nebo třeba v Mladé Boleslavi.
