Většina řidičů nad tím nijak zvlášť nepřemýšlí. Když je potřeba upravit tlak v pneumatikách, zajede se na čerpací stanici, vezme se hadice od kompresoru a během pár minut je hotovo. Vzduch je zadarmo, je dostupný prakticky všude a pro běžné používání auta funguje naprosto bez problémů. Přesto existuje alternativa, která se čas od času objevuje hlavně v diskusích mezi automobilovými nadšenci nebo v pneuservisech. Pneumatiky totiž lze plnit také dusíkem.
Na první pohled to může znít jako zbytečná specialita, která patří spíš na závodní okruh než na běžnou silnici. A pravda je, že právě z motorsportu se používání dusíku v pneumatikách rozšířilo. Tam se řeší každý detail, včetně co nejstabilnějšího tlaku pneumatik při vysokém zatížení a výrazných změnách teplot. Jenže technologie, která má své místo v závodním prostředí, se dnes nabízí i běžným motoristům. Otázkou zůstává, jestli za ni má smysl platit.
Zadarmo to není, a právě to je první háček
Plnění pneumatik dusíkem obvykle nepatří mezi drahé servisní úkony, ale ve srovnání s obyčejným vzduchem je rozdíl jasný. Vzduch na čerpací stanici bývá zdarma, zatímco za dusík se platí. Cena se může lišit podle regionu, konkrétního servisu i velikosti pneumatik, běžně se ale pohybuje přibližně mezi 35 a 70 koruny za jednu pneumatiku.
U celé sady kol tak nejde o žádnou dramatickou částku, ale zároveň to není služba, kterou by řidič dostal bez nákladů. Případné pozdější dohuštění dusíkem bývá většinou levnější a některé pneuservisy jej zákazníkům poskytují i zdarma. Přesto platí, že kdo chce jezdit na pneumatikách plněných dusíkem a zachovat si jeho výhody, musí počítat s tím, že bude více závislý na pneuservisu než na běžném kompresoru u pumpy.
Proč se vlastně dusík používá?
Hlavní výhoda dusíku spočívá v jeho stabilitě. Jde o inertní plyn, který je méně citlivý na teplotní výkyvy, hůře reaguje s jinými látkami a není náchylný k hoření. V čistší podobě se proto chová předvídatelněji než běžný vzduch.
Ten sice také tvoří převážně dusík, zhruba ze 78 procent, jenže vedle něj obsahuje také přibližně 21 procent kyslíku a menší podíly dalších plynů. Patří mezi ně například argon, oxid uhličitý, neon, helium, metan, krypton, vodík nebo xenon. Právě tato směs se při změnách teplot nechová tak stabilně, jak by bylo pro pneumatiku ideální.
Tlak v pneumatice se mění nejen podle venkovní teploty, ale také podle toho, jak se při jízdě zahřívá běhoun. Obecně platí, že změna teploty o šest stupňů Celsia může znamenat změnu tlaku přibližně o 0,06 baru. Není to hodnota, která by sama o sobě z auta udělala neovladatelný stroj, ale při větších teplotních rozdílech už může být rozdíl citelný. Pneumatika se pak snadno dostane mimo ideální rozsah tlaku.
Správný tlak je důležitější, než se zdá
Podhuštěná ani přehuštěná pneumatika nefunguje tak, jak by měla. Pokud je tlak příliš nízký, pneumatika se více deformuje, zahřívá se, roste její valivý odpor a zhoršuje se přesnost řízení. Zároveň může docházet k rychlejšímu a nerovnoměrnému opotřebení. Příliš vysoký tlak zase zmenšuje kontaktní plochu s vozovkou a může negativně ovlivnit komfort i přilnavost.
Smyslem dusíku tedy není žádné kouzlo, které by samo o sobě proměnilo obyčejné pneumatiky ve sportovní obutí. Jeho přínos spočívá především v tom, že pomáhá udržovat tlak déle stabilní. Pneumatika má díky tomu větší šanci pracovat v optimálním režimu, což se může pozitivně projevit na přilnavosti, brzdné dráze, trakci, spotřebě paliva i odolnosti vůči aquaplaningu.
Další výhodou je, že molekuly dusíku jsou větší než molekuly kyslíku. Dusík proto z pneumatiky uniká pomaleji než běžná směs vzduchu. Zatímco u pneumatik plněných vzduchem se doporučuje kontrolovat tlak zhruba jednou za dva týdny, u dusíku se často uvádí interval kolem šesti týdnů. V některých případech si pneumatiky dokážou udržet správný tlak i několik měsíců.
Méně oxidace uvnitř pneumatiky
Dusík má ještě jednu vlastnost, která se často zmiňuje jako jeho výhoda. Protože jen obtížně reaguje s jinými materiály, omezuje oxidaci uvnitř pneumatiky. Kyslík a vlhkost obsažené v běžném vzduchu mohou v dlouhodobém horizontu přispívat ke stárnutí některých částí pneumatiky nebo disku. U dusíku je tento efekt menší.
V běžném provozu však nejde o argument, který by většině řidičů zásadně změnil život. Pneumatiky zpravidla stárnou a opotřebují se i z mnoha jiných důvodů, například kvůli stylu jízdy, zatížení auta, kvalitě povrchu, seřízení geometrie nebo prostému stáří směsi. Dusík v tomto směru může pomoci, ale není to zázračná ochrana, která by pneumatikám automaticky výrazně prodloužila život.
Kde dusík naráží v běžném provozu
Největší praktickou nevýhodou je dostupnost. Vzduch najdete skoro na každé čerpací stanici, zatímco dusík většinou jen ve specializovaných pneuservisech. Plnění vyžaduje odpovídající zařízení a čistý stlačený dusík uložený v tlakových lahvích. To znamená, že řidič nemá při cestování zdaleka takovou volnost jako u obyčejného vzduchu.
Aby mělo používání dusíku skutečný smysl, měly by se pneumatiky při poklesu tlaku dohušťovat zase dusíkem. V nouzi je samozřejmě možné použít i běžný vzduch, jenže tím se výhody původní náplně postupně snižují. Čím více vzduchu do pneumatiky přidáte, tím více se její náplň vlastnostmi přibližuje klasickému vzduchu.
Někdy se uvádí také komplikace při měření tlaku. U pneumatik plněných dusíkem se nedoporučuje spoléhat na zařízení se stlačeným vzduchem na čerpacích stanicích, pokud cílem je zachovat čistotu náplně a přesnost systému. V praxi to opět znamená, že řidič je více odkázaný na servisní zázemí.
Pro koho může mít dusík smysl?
Dusík může být zajímavý pro řidiče, kteří chtějí mít tlak v pneumatikách co nejstabilnější a nevadí jim za tuto službu zaplatit. Smysl může dávat u sportovnější jízdy, u vozidel s větším zatížením, u aut používaných na delší dálniční přesuny nebo u majitelů, kteří jsou pečliví a chtějí omezit kolísání tlaku mezi jednotlivými kontrolami.
Pro běžného motoristu, který pravidelně kontroluje tlak a používá kvalitní pneumatiky v dobrém stavu, ale nejde o nezbytnost. Správně nahuštěná pneumatika běžným vzduchem bude fungovat bezpečně a spolehlivě. Zásadní rozdíl totiž často nevzniká mezi vzduchem a dusíkem, ale mezi řidičem, který tlak kontroluje, a tím, který na pneumatiky zapomíná celé měsíce.
Zázrak nečekejte, výhody ale existují
Plnění pneumatik dusíkem tedy není nesmysl. Má racionální základ a v určitých situacích přináší skutečné výhody. Pneumatiky si mohou déle držet správný tlak, méně reagují na změny teplot a uvnitř dochází k menší oxidaci. To všechno jsou vlastnosti, které dávají technicky smysl.
Zároveň ale nejde o službu, bez níž by se běžný řidič neobešel. Je dražší než vzduch, hůře dostupná a její přínos se nejvíce projeví tehdy, když se o pneumatiky opravdu staráte a používáte dusík důsledně i při dohušťování. Kdo naopak jen jednou naplní pneumatiky dusíkem a potom je bude podle potřeby dofukovat obyčejným vzduchem u pumpy, ten většinu výhod postupně ztratí.
Výsledkem je jednoduchý závěr. Dusík v pneumatikách může být užitečný doplněk, ale není to povinná výbava pro každého. Pokud chcete maximální stabilitu tlaku a nevadí vám návštěvy pneuservisu, dává smysl ho vyzkoušet. Pokud však tlak pravidelně kontrolujete a pneumatiky udržujete ve správném stavu, obyčejný vzduch vám v každodenním provozu poslouží velmi dobře.
