Málokdo to umí správně. Proč citlivé pravidlo 70:30 rozhoduje o přežití na motorce?

Autor:

Stačí nepozorné auto vyjíždějící z vedlejší silnice nebo štěrk v zatáčce a z klidné vyjížďky je boj o sekundy. Zkušení motocyklisté proto vozí prsty neustále připravené na brzdové páčce. Zjistěte, jak plynule dávkovat tlak na přední vidlici, proč moderní systém ABS nedokáže oklamat fyzikální zákony v hlubokém náklonu a jak správně využít brzdnou sílu motoru.

Motorka umí dát člověku pocit svobody, který se jen těžko vysvětluje někomu, kdo ho nikdy nezažil. Stačí nasadit helmu, sklopit plexi, rozjet se a svět se najednou zúží na silnici před vámi, zvuk motoru a rytmus vlastního těla. Jenže právě tahle intenzita má i svou druhou stránku. Na motorce není kolem jezdce karoserie, deformační zóny ani bezpečnostní pásy. V krizové situaci rozhodují hlavně jeho ruce, nohy, hlava a návyky.

A ze všech dovedností, které by měl motocyklista ovládat, patří brzdění k těm vůbec nejdůležitějším. Ne proto, že by bylo složité samo o sobě, ale proto, že v nečekaném okamžiku na něj bývá velmi málo času. Stačí auto vyjíždějící z vedlejší silnice, nepozorný řidič před vámi, zvíře u krajnice nebo štěrk za zatáčkou a najednou je potřeba jednat rychle, ale zároveň klidně.

Nenechte si ujít: Červená není zeď. Existují dvě situace, kdy ji na semaforu podle zákona musíte projet

Proč většinu práce odvádí přední brzda

Mnoho začínajících jezdců má z přední brzdy zbytečný respekt. Někdy až tak velký, že se raději spoléhají hlavně na zadní brzdu. Jenže právě to je chyba, která může výrazně prodloužit brzdnou dráhu. Při zpomalování se totiž hmotnost motocyklu i jezdce přenáší dopředu. Přední vidlice se stlačí, přední pneumatika se více zatíží a získá výrazně lepší kontakt s asfaltem.

Zadní kolo se naopak při prudším brzdění odlehčuje. Čím razantněji motorka zpomaluje, tím menší přilnavost má zadní pneumatika. Proto se může snadno zablokovat, zvlášť když jezdec na pedál zadní brzdy šlápne příliš prudce. Výsledkem bývá smyk, neklidný podvozek a v horším případě ztráta kontroly.

yamaha-tracer-700-2

Právě z toho vychází známé pravidlo 70:30. Přibližně sedmdesát procent brzdného účinku by měla při intenzivním brzdění odvést přední brzda, zatímco zadní brzda pomáhá zbylými třiceti procenty hlavně se stabilizací motocyklu. Nejde o matematiku, kterou by bylo možné měřit v každé situaci úplně přesně. Je to spíš jednoduchá pomůcka, která jezdci připomíná, že hlavní roli má předek a zadek mu pouze pomáhá.

Brzdit je potřeba plynule, ne leknutím

Správné brzdění na motorce není o tom, že jezdec v panice sevře páčku přední brzdy ze všech sil. Takový pohyb může motorku rozhodit, hlavně na horším povrchu. Důležitá je plynulost. Nejprve je potřeba nechat přední pneumatiku zatížit, aby získala dostatečnou přilnavost, a teprve potom tlak na brzdovou páčku postupně zvyšovat.

V praxi to znamená, že ruka musí pracovat citlivě, ale rozhodně. Přední brzdu je vhodné dávkovat tak, aby se motorka nejprve usadila na předek a až poté začala brzdit naplno. Zadní brzda se přidává jemněji. Jejím úkolem není motorku zastavit sama o sobě, ale pomoci ji uklidnit a zkrátit brzdnou dráhu.

Zkušení motocyklisté často vozí jeden nebo dva prsty připravené na brzdové páčce. Nejde o frajeřinu, ale o snížení reakční doby. V běžném provozu mohou rozhodovat i zlomky sekundy. Kdo musí nejprve přehmátnout z plynu na brzdu, ztrácí čas, který při krizovém brzdění může znamenat několik metrů navíc.

ABS pomáhá, ale fyziku nezruší

Moderní motocykly jsou v tomhle směru mnohem bezpečnější než stroje starších generací. Protiblokovací systém ABS dokáže zabránit trvalému zablokování kol a výrazně pomoci ve chvíli, kdy jezdec na brzdách udělá chybu. Na mokru, studeném asfaltu nebo znečištěné silnici může být taková pomoc k nezaplacení.

To ale neznamená, že elektronika všechno vyřeší za jezdce. ABS není kouzelné tlačítko, které zkrátí fyzikální zákony. Motorka pořád potřebuje prostor k zastavení, pneumatiky mají pořád jen omezenou přilnavost a špatně zvolená rychlost se nedá vždy zachránit ani nejlepší technikou. Elektronika je skvělý pomocník, ne omluvenka pro nepozornost.

Nepřehlédněte: Za papírek za stěračem hrozí 4 body a pokuta 25 000 Kč, varuje policie

Dnešní stroje navíc často přidávají i další asistenty, kvalitnější brzdové komponenty nebo lepší pneumatiky. To všechno je příjemné, ale základ zůstává stejný. Jezdec musí vědět, co se s motocyklem při brzdění děje, a nesmí se spoléhat jen na to, že ho technika pokaždé vytáhne z problémů.

Motor jako další nástroj pro zpomalení

Brzdění na motorce neznamená pouze práci s páčkou a pedálem. Velkou roli hraje také samotný motor. Když jezdec zavře plyn a podřadí, motocykl začne zpomalovat plynuleji a přirozeněji. Brzdný účinek motoru se hodí hlavně před zatáčkami, při jízdě z kopce nebo při svižnějším tempu, kdy pomáhá udržet motorku v klidu.

I tady je ale potřeba cit. Prudké podřazení bez správného načasování může zadní kolo rozhodit, zvlášť u silnějších strojů nebo na kluzkém povrchu. Moderní motocykly s antihoppingovou spojkou či elektronickými asistenty umějí takovou situaci zmírnit, ale princip je stále stejný. Všechno musí probíhat plynule a s předstihem.

Nejdůležitější pravidlo zní jednoduše: rychlost je potřeba vyřešit ještě před zatáčkou. Jakmile je motorka výrazně nakloněná, pneumatiky už mají dost práce s bočním vedením. Pokud do toho jezdec prudce přidá brzdění, výrazně zvyšuje riziko pádu. Lehké korekce možné jsou, ale krizové brzdění hluboko v náklonu je vždycky hazard.

Trénink je důležitější než sebevědomí

Mnoho jezdců si myslí, že brzdit umí, dokud si poprvé nezkusí opravdu intenzivní zastavení. Teprve tehdy zjistí, jak výrazně se motorka při brzdění ponoří na předek, jak rychle se mění zatížení kol a jak moc záleží na jemnosti pohybů. Proto má obrovský smysl trénovat mimo provoz, ideálně na prázdném parkovišti nebo v rámci motoškoly.

Stačí několik pokusů z nižších rychlostí a člověk začne lépe chápat, co jeho motorka dělá. Postupně si může vyzkoušet brzdění z padesátky, práci s oběma brzdami, reakci ABS i rozdíl mezi plynulým a zbrklým zmáčknutím páčky. Právě takové věci se v krizové situaci nebudou vymýšlet. Musí být uložené ve svalové paměti.

Bezpečné brzdění není nudná teorie z učebnice. Je to dovednost, která může rozhodnout o tom, jestli se jezdec po nepříjemném momentu jen zhluboka nadechne a pokračuje dál, nebo skončí na zemi. Motorka dává svobodu, ale vyžaduje respekt. Kdo umí brzdit s citem, rozumí přenosu hmotnosti a pravidelně trénuje, má mnohem větší šanci užívat si jízdu naplno a přitom mít stroj opravdu pod kontrolou.

Čtěte také: Luxus lepší než Superb a za cenu Fabie. Ojetý Talisman láká na prostor a spolehlivost

1 Reply to “Málokdo to umí správně. Proč citlivé pravidlo 70:30 rozhoduje o přežití na motorce?”

  1. Hochrchl napsal:

    „Nejdůležitější pravidlo zní jednoduše: rychlost je potřeba vyřešit ještě před zatáčkou“. Tohle pravidlo doporučuji používat i v aute.Vyhnete se tím mnoha problemum

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *