Nechat motor po studeném startu několik minut běžet na volnoběh bývalo u starých škodovek či žigulíků nutností. Jenže u moderních aut v letních měsících tento zvyk nedává žádný smysl. Řídicí jednotky a moderní oleje jsou připravené k okamžité plynulé jízdě. Dlouhým stáním na parkovišti jen zbytečně pálíte benzín a zanášíte sací trakt olejovými párami. Podívejte se, jak správně vyjet s manuálem i automatem.
Nechat motor po startu několik minut běžet na volnoběh bývalo kdysi naprosto běžné. Řidiči to dělali hlavně proto, aby se agregát takzvaně uklidnil, olej se dostal tam, kam má, a auto bylo připravené na jízdu. U starších vozů s karburátorem to skutečně mělo svůj význam. Jenže dnešní auta fungují jinak a v létě už dlouhé zahřívání motoru obvykle nedává smysl.
Moderní motor si po nastartování poradí sám. Řídicí jednotka upravuje množství paliva podle teploty, současné oleje zůstávají dostatečně tekuté i při výrazně nižších teplotách a výrobní přesnost motorů je úplně jinde než dříve. Proto není nutné čekat několik minut na místě a zbytečně spalovat palivo. V praxi většinou stačí krátká chvíle po startu a potom klidná jízda.
Proč se motory dříve zahřívaly déle
Zvyk zahřívat motor vznikl v době, kdy byla auta technicky jednodušší a méně přesná. Karburátor neuměl řídit směs tak jemně jako dnešní elektronické vstřikování, oleje byly za studena výrazně hustší a jednotlivé mechanické části potřebovaly více času, než se dostaly do správných provozních vůlí.
Když se starý motor postupně ohřál, začal běžet kultivovaněji, směs paliva a vzduchu byla stabilnější a mazání fungovalo lépe. U takových aut tedy dávalo určité čekání před jízdou smysl. Jenže převádět stejný postup na moderní vozy je zbytečné. Technologie se posunula a současné motory jsou konstruované tak, aby byly schopné bezpečně fungovat prakticky ihned po nastartování.
Co se děje po startu u moderního auta
Po otočení klíčkem nebo stisknutí startovacího tlačítka začne elektronika okamžitě upravovat chod motoru podle aktuálních podmínek. Řídicí jednotka ví, jestli je motor studený, jakou má okolní vzduch teplotu a jakou dávku paliva potřebuje. Současně probíhá zahřívání katalyzátoru, aby výfukový systém co nejrychleji pracoval tak, jak má.
Právě kvůli katalyzátoru je vhodné po startu krátce počkat. Nejde ale o dlouhé zahřívání motoru v tradičním smyslu. Obvykle stačí několik desítek sekund, přibližně půl minuty až minuta. Potom je lepší vyjet a pokračovat plynulou, klidnou jízdou. Motor se totiž na volnoběh ohřívá pomalu, zatímco při běžné jízdě dosáhne provozní teploty přirozeněji a rychleji.
Letní zahřívání motoru nemá mnoho výhod
V létě jsou podmínky pro motor výrazně příznivější než v zimě. Teploty se drží vysoko nad bodem mrazu, olej není extrémně ztuhlý a kovové části motoru nejsou promrzlé. Proto odpadá hlavní důvod, proč někteří řidiči motor před jízdou nechávali delší dobu běžet.
Argument, že se musí olej nejdříve důkladně rozvést po motoru, sice zní logicky, ale u moderního auta za teplého počasí nejde o proces, který by vyžadoval několik minut čekání. Mazací soustava začne pracovat velmi rychle po startu. Podobné je to s tepelnými vůlemi. Ty jsou důležité, ale současné motory jsou navržené tak, aby krátkou dobu po nastartování zvládly bez problémů, pokud po nich řidič hned nechce plný výkon.
Nejlepší zahřátí je klidná jízda
Mnohem rozumnější než stát několik minut na místě je rozjet se bez zbytečného otálení a prvních pár kilometrů jet s citem. To znamená nevytáčet motor do vysokých otáček, nejezdit pod plným plynem a vyhnout se prudké akceleraci. Tím dáte motoru, převodovce i dalším částem pohonného ústrojí čas, aby se postupně dostaly do optimální teploty.
Tento postup je pro auto přirozenější. Motor není dlouho zatěžován neefektivním volnoběhem, rychleji se dostane do režimu, ve kterém pracuje správně, a zároveň se zbytečně neplýtvá palivem. Platí to zejména u běžných moderních benzinových i naftových aut.
Jak postupovat u manuální převodovky
U auta s manuální převodovkou stačí za běžného letního počasí jednoduchý postup. Nastartujte motor, nechte ho krátce ustálit a po několika desítkách sekund se rozjeďte. Při prvních metrech řaďte plynule a motor zbytečně nevytáčejte.
Pokud je ráno nezvykle chladno a teplota se pohybuje jen těsně nad nulou, může být vhodné věnovat krátkou pozornost i samotnému řazení. Po startu lze několikrát jemně pohnout řadicí pákou mezi neutrálem a prvním rychlostním stupněm. Není to ale nutné při běžných letních teplotách. Když je venku sedm, deset nebo více stupňů a přes noc nemrzlo, není důvod převodovku jakkoli zvlášť připravovat.
Jak postupovat u automatu
Automatická převodovka má vlastní olejovou náplň a i ta potřebuje po studeném startu chvíli na rozproudění. V létě ale nejde o nic složitého. Nastartujte motor, krátce počkejte a potom zařaďte jízdní režim. Pokud je opravdu chladno, můžete po zařazení D ještě zhruba deset až patnáct sekund stát na brzdě. Tím dáte oleji v převodovce čas, aby začal cirkulovat.
Potom se rozjeďte plynule a v prvních minutách se vyhněte prudkému sešlapování plynu. Automatické převodovce i motoru tím prospějete víc než dlouhým stáním na místě.
Kdy má delší zahřátí smysl
V létě prakticky jen výjimečně. Pokud auto stojí venku po chladné noci, stále většinou stačí krátké čekání po startu a následná opatrná jízda. Jiná situace nastává v zimě, zejména při silných mrazech. Tam už může mít delší šetrný režim po startu větší význam a v oblastech s opravdu nízkými teplotami se vyplatí také předehřev motoru.
U moderních aut je ale vždy dobré řídit se tím, co uvádí návod k obsluze. Výrobce přesně ví, pro jaké teploty je vůz konstruovaný a jak se má používat. Obecně platí, že dobře udržované současné benzinové auto zvládne start i ve výrazných mrazech. Přesto není rozumné hned po nastartování motor tvrdě zatěžovat.
Může dlouhý volnoběh škodit?
Krátký volnoběh po startu autu obvykle neublíží. Problém je spíše v tom, že dlouhé čekání nepřináší za teplého počasí žádný skutečný užitek. Motor běží neefektivně, spotřebovává palivo a ohřívá se pomaleji, než kdyby auto jelo.
U přeplňovaných motorů se navíc často zmiňuje možnost, že dlouhé stání na volnoběh nemusí být pro sací trakt ideální, mimo jiné kvůli drobnému průniku olejových par. Není to důvod k panice, ale další argument, proč zbytečně neprodlužovat dobu, kdy auto stojí a motor běží naprázdno.
Co si z toho odnést
Moderní auto v létě nepotřebuje několikaminutové zahřívání na místě. Po startu stačí krátce počkat, obvykle 30 až 60 sekund, a potom se rozjet klidným tempem. Skutečné provozní teploty motor dosáhne až při jízdě, nikoli při dlouhém postávání na volnoběh.
Nejdůležitější je prvních pár minut jezdit rozumně. Žádné vysoké otáčky, žádné prudké zrychlování a žádné zbytečné zatěžování studeného motoru. Takový přístup je pro moderní techniku šetrnější než starý zvyk nechávat auto dlouho stát s nastartovaným motorem.
