Průměrné stáří osobních aut v provozu dál roste a s ním i pravděpodobnost vážných následků při nehodách. Ze španělských statistik, které se dají v mnoha ohledech vztáhnout i na Česko, vyplývá, že průměrný věk osobních vozů dosahuje zhruba 14,5 roku. U nás se přitom vozový park pohybuje velmi podobně a v průměru se blíží hranici šestnácti let. Problém je jednoduchý. Čím starší vůz, tím méně moderních bezpečnostních řešení, a tím vyšší riziko, že střet dopadne pro posádku tragicky.
Bezpečnostní výbava se do aut dostávala postupně
Dnes bereme jako samozřejmost prvky typu ABS, stabilizační systém ESP nebo airbagy, jenže jejich plošné zavádění neproběhlo najednou. Povinná výbava se zpřísňovala po etapách a třeba ESP se stalo povinným teprve v roce 2014. A tlak na bezpečnost dál sílí. Od července 2024 musí všechna nová auta prodávaná v Evropské unii splňovat požadavek na sadu osmi pokročilých asistenčních systémů. Patří mezi ně například hlídání únavy řidiče, varování před provozem, který se blíží z boku, nebo pomoc s udržením vozu v jízdním pruhu.
Čísla ze statistik ukazují výrazně vyšší úmrtnost
Podle dat nadace Línea Directa a organizace Centro Zaragoza zemřelo v letech 2011 až 2020 při nehodách aut starších než 15 let téměř 2 700 lidí. Zároveň výrazně narostl podíl těchto vozidel na smrtelných nehodách. Z původních 15 procent se postupně dostal až na 44 procent. Výzkum také uvádí, že v autě starším než 15 let je riziko úmrtí při nehodě zhruba 2,2krát vyšší než ve voze mladším pěti let. Kdyby se podařilo dlouhodobě držet průměrné stáří aut pod hranicí 10 let, mohlo by to podle odhadů znamenat až 260 zachráněných životů ročně.
Proč se vozový park neobnovuje rychleji
Česko se v tomto směru Španělsku bohužel podobá. Auta v průměru stárnou a jejich obměna postupuje pomalu. Důvodů je několik. Nová vozidla od roku 2019 výrazně zdražila, mluví se až o nárůstu blízko 40 procent. K tomu se přidává horší dostupnost nových aut a také nejistota části motoristů, kteří váhají, zda zvolit benzin, naftu, hybrid nebo elektromobil.
Ojetiny vítězí, jenže často jde o opravdu staré kusy
Řada lidí proto sahá po bazarových autech. Jenže místo několikaletých modelů často končí u vozů, které mají patnáct, dvacet let, a někdy i víc. V praxi to dává smysl. Když rostou výdaje za bydlení i potraviny, nové auto se pro mnoho domácností stává luxusem mimo dosah. Výsledek je ale jasný. Reálné omlazování vozového parku je velmi obtížné.
Vedle bezpečnosti jde i o životní prostředí a roli státu
Starší auta obvykle nejen hůř chrání posádku, ale také víc zatěžují okolí emisemi. Přesto bývá podpora ze strany státu spíše okrajová. Ve Španělsku sice v roce 2020 existoval program Renove, který měl pomoci s výměnou vozidel, jenže v praxi se zaměřoval hlavně na elektromobily a plug-in hybridy. A ty na trhu tvoří jen malou část, takže dopad podobných opatření zůstával omezený.
