Hyundai Bayon uměl rozvířit hladinu už v momentě, kdy se poprvé ukázal veřejnosti. Část lidí jeho vzhled nadchnul natolik, že si ho šla prohlédnout naživo a v hlavě už mu chystala místo v garáži. Jiní mu na chuť nepřišli dodnes. Z testovacího týdne si ale pamatuji jednu věc jasně, na Bayon jsem dostával nezvykle hodně zvídavých dotazů.
Jeho úkolem je navázat na ix20, které se časem stalo skoro lidovým autem. Jenže zatímco ix20 působilo spíš nenápadně, o Bayonu se ze začátku mluvilo mnohem víc. Jestli se dočká podobného zlidovění, to bude záležet na tom, jak moc jsou čeští řidiči ochotní přijmout jeho výrazný styl a trochu se odvázat.
Pro koho vlastně je
Velká skupina řidičů u nás nepotřebuje auto na každodenní dlouhé dálky. Hledají spíš něco levnějšího, jednoduchého a praktického, jenže takových modelů poslední dobou na trhu ubývá. Hyundai se ale během pár let naučil domácí zákazníky číst překvapivě dobře. Naslouchá tomu, co lidé chtějí, a občas to působí, jako by jednotlivé modely ladil na míru konkrétním typům uživatelů.
Design, který se nebojí být vidět
To nejzásadnější přijde hned při prvním setkání. Bayon má odvážný, výrazný design, který se nepokouší zalíbit všem. Stačilo pár zastavení a začaly se objevovat otázky, kolik stojí a jak jezdí, a často přicházely hlavně od žen. Každý si na jeho vzhled musí udělat vlastní názor, ale kdo má rád moderní tvary a trochu futuristický rukopis, ten si na své přijde.
Kabina, která sází na jednoduchost
Zvenčí je Bayon proti ix20 úplně jiná kapitola, jenže uvnitř si pořád drží podobnou filozofii. Prakticky, jednoduše, bez zbytečných výstřelků. Ergonomie funguje velmi dobře, ovládání je logické a řidič rychle zjistí, že tady se nic nepřekopávalo jen pro efekt. Cílem nebylo udělat z Bayonu malý luxusní salon, spíš účelný nástroj na každodenní život.
Tomu odpovídají i materiály. Převládají tvrdší plasty vybrané hlavně kvůli odolnosti a snadné údržbě. V některých autech by to vypadalo jako šetření, tady to ale k charakteru vozu sedí a nijak to neruší. Prostor je poskládaný chytře, vpředu je místa dost, vzadu je to tradičně o něco skromnější, ale karoserie nabízí maximum toho, co z ní jde vytěžit.
Motor, převodovka a mild hybrid v praxi
Testovaný kus měl přeplňovaný benzinový tříválec o objemu jeden litr. Tříválce běžně nepatří mezi moje oblíbence, protože často znějí hruběji a jejich chod bývá méně kultivovaný, jenže Hyundai tohle umí docela dobře zamaskovat. Motor má příjemný zvuk a překvapivě klidný projev. Výkon 120 koní dokáže s Bayonem slušně zacvičit a po roztočení není problém si věřit i při předjíždění.
Mild hybrid přidává hlavně při rozjezdech trochu elánu, takže celek působí živěji. K tomu jsou tu jízdní režimy, které umí výkon přiškrtit a tím o něco snížit spotřebu. V ECO režimu je omezení znát výrazně, auto působí utlumeněji a řidiči s těžší nohou to dokáže aspoň trochu zkomplikovat.
Se spotřebou jsem se pohyboval zhruba kolem sedmi litrů na sto kilometrů. U takhle malého auta bych čekal ještě o něco méně, jenže je pravda, že mě motor občas bavil natolik, že jsem mu dopřál svižnější zacházení. Méně spokojený jsem byl s tím, jak se chová rekuperace. Nejde ani tak o sílu zpomalování, spíš o to, že systém působil nečitelně. Nedávalo mi smysl, kdy se rozhodne rekuperovat, kdy nechá auto plachtit a jak do toho sedmistupňové DCT zapojuje volbu převodů.
Samotná dvouspojka ale vyloženě špatná není. Občas nepůsobila úplně nejhladčeji a snesla by ještě trochu uhlazenější reakce, přesto bych u Bayonu manuál stejně nechtěl. Automat k charakteru auta sedí a v běžném provozu dává většinou klid.
Podvozek jako největší překvapení
Jestli mě něco potěšilo nečekaně hodně, byl to podvozek. Od malého crossoveru bych takovou porci komfortu a ochotu bojovat s rozbitými okreskami nečekal. Řízení je příjemné, v zatáčkách je Bayon jistý a čitelný, takže máte dobrý přehled o tom, co se děje pod koly.
Odhlučnění a celkové tlumení do kabiny je na velmi dobré úrovni, a to i na sedmnáctipalcových kolech. Místy jsem měl pocit, že jedu autem o třídu výš. V tomhle směru udělal Bayon proti ix20 výrazný krok dopředu a majitelé staršího modelu by asi koukali, jak moc se nástupce posunul.
Ceny a dostupnost
Bayon je z evolučního pohledu úplně jinde než ix20, kterou nahrazuje, a Hyundai aktuálně působí jako značka, která umí trefit potřeby široké veřejnosti. Sympaticky vyznívá i cenovka, start zhruba od 350 tisíc korun vypadá na dnešní dobu skoro až nečekaně.
Stokoňová verze 1,0 T GDI se šestistupňovým manuálem ve stejné nejnižší výbavě stojí v akci 379 990 Kč, standardně 419 990 Kč. Na opačné straně nabídky je atmosférická 1,2i ve výbavě Style za akčních 469 990 Kč, standardně 509 990 Kč. Testovaná varianta 1,0 T GDI Mild Hybrid ve výbavě Style vychází v akci na 539 990 Kč, standardně na 579 990 Kč. Protože se Bayon vyrábí v Turecku, je potřeba počítat s delší dodací lhůtou, automobilka uvádí přibližně šest až sedm měsíců.
Celkový dojem
I když se Bayon tváří moderně až futuristicky, v jádru je to pořád docela obyčejné auto v tom dobrém smyslu. Je příjemné na silnici, pohodlné a jako praktický společník funguje velmi dobře. Mild hybridní techniku bych si ale u něj klidně odpustil. Lákala by mě spíš co nejjednodušší verze, odolná, nenáročná a připravená jezdit roky bez velkých nálad.
Kolik dnes stojí ojetý Bayon v Česku
Pokud se dnes, tedy k 5. březnu 2026, rozhlížíte po Hyundai Bayon první generace jako po ojetině, připravte se na to, že nejčastěji budete lovit v pásmu zhruba od necelých 280 tisíc do přibližně 430 tisíc korun podle roku, nájezdu, motoru a převodovky. V inzerci se samozřejmě objevují i zánovní kusy za víc, hlavně když mají minimální kilometry a bohatší výbavu.
Nejlevnější kusy
Na spodní hraně se typicky potkávají hlavně starší ročníky od roku 2021, často s vyšším nájezdem a jednodušší specifikací. V aktuálních nabídkách se dá narazit třeba na Bayon 1.2i z roku 2021 s nájezdem kolem 60 tisíc kilometrů za 279 900 Kč.
Podobně nízko se dá dostat i ročník 2022, když jde o základnější provedení, jen s tím rozdílem, že tady už občas překvapí i velmi slušné kilometry. V nabídce se objevuje například 1.2 i Comfort Club z roku 2022 s nájezdem okolo 21 tisíc kilometrů za 289 000 Kč.
Střed trhu, kde to dává největší smysl
Nejzajímavější část nabídky bývá u ročníků 2023 a 2024, kde se ceny často lámou podle toho, jestli kupujete atmosférickou 1.2, nebo přeplňovanou 1.0 T GDI, a také podle toho, jestli chcete automat DCT.
V praxi to znamená, že manuální 1.0 T GDI z roku 2023 se umí pohybovat kolem 320 tisíc korun, pokud má běžný nájezd v řádu desítek tisíc kilometrů.
Jakmile ale sáhnete po automatu DCT, ceny se běžně posouvají k hranici čtyř set tisíc a výš, zejména u mladších kusů.
Zánovní kousky a ojetiny od dealerů
Zánovní Bayony s nízkými kilometry a jasnou historií mívají cenovku blízko novému autu, jen s výhodou okamžité dostupnosti. V dealerštějších nabídkách se objevují například kusy z roku 2024 kolem 400 tisíc korun, případně ročník 2024 s automatem za zhruba 429 900 Kč.
Když narazíte na prověřené ojetiny v programu Hyundai Promise, umí se držet spíš výš právě kvůli zázemí a zárukám. Jako konkrétní příklad v nabídce figuruje Bayon 1.0 T GDI 74 kW z roku 2022 s nájezdem 11 926 km za 329 900 Kč.
