Malá SUV a crossovery, které si na žádné brodění řek a výjezdy na hřebeny nehrají, dnes živí statistiky prodejů většiny značek. Peugeot to poznal už u minulé 2008 – právě ta se stala jedním z nejúspěšnějších pilířů nabídky. Není tedy divu, že druhá generace dostala ve Francii pořádnou porci péče a cílem bylo udělat auto, které bude působit výrazněji a současně dospěleji.
Ostřejší tvary a rozměry, které dávají smysl
Proměna je vidět na první dobrou: tam, kde dřív dominovaly měkké křivky, nastoupily hrany a celkově „přitvrzený“ styl. Změny nejsou jen kosmetické – auto zároveň narostlo tak, aby to mělo praktický efekt. Do délky přibylo 141 mm, výška naopak spadla o 26 mm a nejdůležitější je rozvor, který se natáhl o 67 mm. To je přesně ten typ milimetrů, který poznáte v kabině.
Zánovní ojetina jako chytrá zkratka
A protože současná doba přeje sekundárnímu trhu – nové vozy se kvůli problémům v dodavatelských řetězcích (typicky čipy) umí čekat nepříjemně dlouho – zánovní ojetiny jsou často nejrychlejší cestou, jak sednout a odjet. Výhody jsou jasné: auto máte hned a největší propad hodnoty už odnesl někdo před vámi. Přestože je 2008 pořád „nový“ model, roční kusy s malým nájezdem už se dají sehnat, což je ideální kombinace. Jeden takový exemplář jsme si vyzvedli v AAA Auto.
Stejná technika jako u 208, víc prostoru navíc
Základ stojí na modulární platformě CMP, tedy na stejném základu jako Peugeot 208. Jenže 2008 je z této dvojice logicky praktičtější – a je to znát. Kufr má solidních 434 litrů a delší rozvor přidává citelný prostor hlavně pro kolena, zhruba šest centimetrů navíc udělá v reálu rozdíl. Praktické je i nastupování: vyšší stavba karoserie a světlá výška vám ušetří ohýbání zad, což člověk začne oceňovat překvapivě rychle.
Kabina: stylová, originální a dobře poskládaná
Interiér jde cestou, kterou Peugeot razí poslední roky: menší 208 ukázala směr, 508 dodala inspiraci a 2008 tohle celé přenáší do crossoveru. Výsledek je vizuálně hodně silný – kabina působí moderně, nápaditě a přitom kvalitně zpracovaně. Testované auto ve výbavě Active, tedy úplném základu, nemá tolik „pozlátka“ jako vyšší stupně, ale i tak patří k nejpovedenějším interiérům ve třídě.
Volant a pozice za ním: zvláštní, ale funguje
Typický peugeotí malý volant mě po letech už nijak nerozhodí – je sice pořád lehce netradiční, ale nastavení pozice je nakonec snadné a za chvíli to přestanete řešit. Celková architektura palubky je zkrátka jiná než u většiny konkurentů a právě to je část kouzla: působí originálně a zároveň ne lacině.
Základní výbava má své „ale“
Active znamená několik kompromisů. Chybí digitální přístrojový štít, středový tunel je jednodušší a klasická manuální řadicí páka nevypadá zrovna jako designová trofej. Největší slabinu ale uvidíte v ergonomii: Peugeot nacpal spoustu ovládání do dotykového systému, takže i tak banální věci jako nastavení teploty klimatizace řešíte přes displej. Infotainment má povedenou grafiku i svižné reakce, jenže proti fyzickým tlačítkům to znamená víc kroků a víc pozornosti odtržené od silnice.
Odkládací místa: tady se Peugeot vytáhl
Co se ale povedlo, je praktičnost v detailech. Od klasických kapes ve dveřích a schránky před spolujezdcem se dostanete k velkému prostoru pod loketní opěrkou, dalšímu úložnému místu před řadicí pákou a nenápadnému prostoru dole ve středové konzole. Právě tam je šikovně umístěná indukční nabíječka, telefon lze uložit i do víka přihrádky. V nabídce jsou čtyři stupně výbavy (Active, Allure, GT Line a GT) a dají se kombinovat bez ohledu na typ pohonu – ať už sáhnete po benzínu, naftě nebo čistém elektromobilu.
Motory: tři benzíny, jeden diesel a tenhle dává největší smysl
Testovaný kus měl pod kapotou „zlatý střed“ z benzínové nabídky. Všechny tři benzínové verze jsou tříválce 1,2 litru s výkonem od 55 do 96 kW. V ceníku je ještě 1.5 diesel – jediný čtyřválec – ale do takhle lehkého městského crossoveru mi osobně moc nesedí. Varianta se 74 kW bude podle mě nejčastější volbou: nejsilnější benzín totiž pořídíte jen ve vrcholné výbavě a s automatem.
Cenově mnou testovaná verze startuje zhruba na 345 tisících, ve vyšším stupni GT Line se pohybuje kolem 458 tisíc. A sto koní? S autem, které váží jen něco přes 1100 kg, nemá problém. Ve městě působí živě, ochotně reaguje a ani na dálnici se netrápí – udržet 130 km/h není žádné drama.
Manuál, který překvapí a spotřeba, která potěší
Motor je dobře odhlučněný a vibrace nejsou otravné, takže celkově působí kultivovaněji, než by člověk u malého tříválce čekal. Je spojený se šestistupňovým manuálem, který je příjemným překvapením: dráhy jsou krátké, kvalty jasně vymezené a sladění s motorem vyšlo na výbornou. Upřímně – právě manuál mi do téhle 2008 dává největší smysl, protože auto působí lehké a řidičsky příjemně „mechanické“.
A spotřeba? Šest litrů uvidíte spíš v typickém městském provozu, mimo město se dá jezdit těsně nad pěti, když tomu nepůjdete naproti těžkou nohou.
Verdikt: kandidát na špičku třídy
Peugeot 2008 má solidní balíček argumentů, proč se v kompaktních SUV držet nahoře: líbivý a výrazný design, velmi povedený interiér a k tomu jízdní projev, který neurazí ani řidiče, který se rád sveze. Pokud hledáte crossover, co vypadá dražší, než ve skutečnosti je, a zároveň funguje v běžném životě, 2008 je přesně ten typ auta, který stojí za pozornost.
Když se dnes v Česku rozhlédnete po bazarové nabídce Peugeotu 2008 (druhá generace, roky okolo 2020+), nejčastěji narazíte na cenovky někde mezi zhruba 230–330 tisíci korun za běžné benzínové 1.2 (typicky 74 kW) s nájezdy kolem 60–120 tisíc km – přesně ten typ aut, který dává smysl jako „rychlá náhrada“ za nové. U AAA Auto se teď objevují kusy klidně za cca 230–290 tisíc podle výbavy a kilometrů, občas s akční cenou proti původnímu štítku, a v podobném duchu vychází i velká inzertní nabídka na Sauto, kde se stejné motorizace vyskytují zhruba od vysokých 200 tisíc výš. V momentě, kdy budete chtít hezčí specifikaci (lepší výbavu, automat, nižší nájezd, případně mladší ročník), už se snadno posunete výš – a u „hezčích“ kousků není výjimkou pásmo kolem 350–450 tisíc.
