Když jsem psal nedávno článek o Fordu Transit Supervan III, ani ve snu by mě nenapadlo, že o měsíc později dostanu na test právě Ford Transit v magazínu, který je zaměřený spíše na vozy sportovnějšího a pohodlnějšího charakteru. Teď stojím na parkovišti a přebírám si modrý klíč od Transitu Van 350 vybavený systémem ECOnetic, se kterým se snaží Ford, jak název napovídá, hrát na city zeleným hlavám a spořivě založeným lidem. Tak se podíváme jestli tahle výbava za příplatek 21000 Kč bez DPH oproti klasickému Transitu 350 Base opravdu stojí za to.

[youtube 0hRjgJ_Cxng nolink]

Model 350 ECOnetic je proveden v nejdelší variantě rozvoru a to 3750 mm. Na první pohled zaujme poměrně velká světlá výška vozu a pneumatiky o rozměru 215/75 R16 také napovídají tomu, že Transit nejspíš v zatáčkách nebude sedět jako přibitý. Oranžový metalický lak, pro který má Ford název červená Mars, je velmi příjemným osvěžením mezi klasickými bílými lednicemi a fádní tmavě modrou, které můžeme denně potkat na českých silnicích. Takhle to autu hodně sluší a ani za svůj moderní design exteriéru se rozhodně stydět nemusí. Škoda jen, že si lakýrníci nedali práci i s nárazníky, které zůstaly nenalakované, ale to je u této užitkové verze celkem pochopitelné. Stupačky v předním nárazníku jsou velkou výhodou a člověk se při umývání předního okna nemusí plazit po kapotě.

Nalézt vyhovující pozici po usednutí za čtyřramenný volant s dobrým průměrem i ergonomií jde, díky výškově nastavitelnému sedadlu řidiče, poměrně bez problémů. Jediná výtka k volantu se týká jeho materiálu, který je celkem tvrdý a kvůli tomu občas klouže v rukou. Sedáky s loketními opěrkami jsou pohodlné i při delším cestování a jejich boční vedení je na nákladní dodávku slušné. Ovladač audia pod volantem je možná až zbytečně velký. Plastový kryt pro kulisu řazení vedle pravého kolena je poměrně blízko, ale nijak nezavazí ani neomezuje osobní prostor. Řadící páka má dobré umístění a při sundávání ruky z volantu je ve vyhovující blízkosti. Interiér má dostatek odkládacích prostor včetně několika držáků nápojů. Problém je, že jsou tu pouze odkládací prostory velké, takže například mobil si budete muset nechat v kapse, pokud nechcete, aby Vám létal po přihrádce při každé změně směru. Tvrdé plasty palubní desky nijak zvlášť nevržou. Veškeré ovladače jsou v dosahu řidiče a k ničemu se nemusíte dlouze natahovat. Příplatkové rádio Sony s CD/MP3 přehrávačem, USB/AUX zásuvkou a bluetooth handsfree funguje bez problémů a k ovládání žádný manuál potřeba není, ale za příplatek 12000 Kč bez DPH podle mého názoru nestojí. Oproti tomu couvací kamera s LCD displejem nad vnitřním zpětným zrcátkem spolu s parkovacími senzory jsou při pohybu hlavně v městském provozu k nezaplacení, stejně jako nezávislé topení s možností nastavení tří různých časů spuštění. Absence škrábání předního okna a vytopený interiér hned po nasednutí je v chladných měsících prostě luxus. Velkým zklamáním je pro mě chybějící klimatizace, jejíž nepřítomnost se dá rozumně vysvětlit snad jen neustálou honbou za nižší spotřebou. Ale věřím, že 90% řidičů by ji v letních vedrech ocenilo mnohem víc než o litr nižší spotřebu. Kabina je celkově dobře odhlučněná a jízdě nenáročné na ušní bubínky napomáhá i tichý motor, snad jen to dvojité osvětlení interiéru by nemuselo vypadat jako ze Škody 120. Nákladový prostor o délce 3,39 m a objemu 10,5 m³ obsahuje oddělnou schránku na zavazadla nad kabinou.

Startování motoru, splňujícího emisní normu Euro 5, Duratorq 2.2 TDCi o výkonu 125 koní a kroutícím momentu 330 Nm proběhne i za studena bez jakéhokoliv zaváhání a zvukový projev, jak už jsem zmínil, patří rozhodně mezi ty tišší. Jízdu, manévrování i parkování ve městě usnadňuje vysoký posez a couvací kamera, díky které se dá parkovat opravdu na centimetry a neměl jsem problém vůbec nikde, kde běžně jezdím s osobním vozem. Spotřeba se ve městě pohybovala s naloženým autem okolo 9 l/100 km a po prázdnu jsem se dostal na 8,2 l/100 km.

Mimo město Transit působí pohodově a velikost vozu řidič při jízdě vůbec nevnímá, resp. ho nijak neobtěžuje. Řízení není přeposilované a poskytuje dostatečný cit. Podvozek funguje moc dobře, auto se v zatáčkách nijak výrazně nenaklání, i přes vysokou světlou výšku a velký profil pneumatik zmiňovaný v úvodu, a nerovnosti zvládá pobírat i nenaložený bez jakéhokoliv nepříjemného poskakování. Brzdy mají plynulý nástup a se zastavením hmotnosti 2 tuny a více nemají problém. S dynamikou vozu jsem trochu na vážkách. Auto jede pěkně a v běžném provozu se s ním dá jet svižně, ale ten kroutící moment 330Nm tam prostě není dostatečně znát. Tomuto faktu hodně napomáhají na můj vkus až zbytečně dlouhé rychlosti 6-ti stupňové manuální převodovky, které musím pochválit krátké a přesné dráhy řazení. Vůz má indikátor ideálního přeřazení, který funguje docela  inteligentně a ukazuje podle toho, jak šlapete na plyn. S lehkou nohou vybízí k přeřazení v 2000 ot./min a při pedálu na podlaze se ozve až motor dosáhne maximálního výkonu v 3500ot./min. Nad řadící pákou se nachází „kouzelné“ tlačítko ECO. Po každém nastartování je automaticky zapnuté a to znamená, že je aktivní systém START – STOP, který vypíná motor například při zastavení na semaforu, a omezovač rychlosti nastavený na 110 km/h. Po vypnutí tlačítka ECO se obě tyto funkce deaktivují. Mimo město při opravdu hodně klidné jízdě jsem dokázal snížit apetit motoru na 7 l/100 km. Bylo to ale na prázdné silnici v nočních hodinách a takováto jízda není za denního provozu dost dobře možná. Kombinovaná spotřeba se během testu pohybovala mezi 7,5 – 8 l/100 km na dálnici to potom bylo s naloženým autem litrů 9.

Šetření už bylo dost, takže mačkám tlačítko ECO a už dlouho jsem tak rád neviděl oranžově podsvícený nápis OFF. Další věc, co jde vypínat, je ESP, ale jen tak na oko. Při přesáhnutí rychlosti 60 km/h se automaticky zapne, a i když ho vypnete a jedete pod 60 km/h je stejně aktivní a při jakémkoliv náznaku smyku zasahuje. Vydávám se na místní okresky zjistit schopnosti této oranžové krabice a hodně brzo se ukazuje, že Ford ani u podvozku svých užitkových verzí nic nezanedbal. Auto se pochopitelně díky vysokému těžišti v zatáčkách při rychlé jízdě začalo naklánět, ale všechno je to v rozumných mezích. Drží na dodávku velmi dobře a hlavně vůbec neplave, příjemné řízení poskytuje dostatek informací od předních kol a řidič vždycky ví, co auto dělá. Žádné „zatočím a čekám co se bude dít“ se zde nekoná. Je na čase vyzkoušet funkci ESP. Pobaven z okreskových esíček a nadšen z jízdních vlastností, o kterých si spousta osobních vozů může nechat zdát, posílám Transita z vedlejší cesty, která je mírně z kopce, na hlavní cestu vedoucí po rovině. Ve zlomu se podvozek zhoupne, zaklekne a snaží se zuby nehty držet zvoleného směru, ale s fyzikálními zákony prostě bojovat nelze a tak na scénu přichází ESP. Až je to opravdu nutné, lehce přibrzdí kola na vnější straně a usměrní auto, aby mohlo pod plným plynem pokračovat ven ze zatáčky. Nemožnost úplně vypnout stabilizaci tady považuji spíše za plus, protože kočírovat takhle velké auto v neplánovaném smyku, by chtěl asi málokdo a věřím, že 99% budoucích majitelů se s ním jezdit „dveřma napřed“ taky nechystá. A spotřeba, když Transit dostával za uši a častěji využíval maximální výkon motoru? Krásných 8,5 – 9 l/100 km.

Ford ve své dokumentaci k ECOneticu uvádí úsporu paliva 0,8 l/100 km oproti standardní verzi. To je pravda, jelikož v testu se rozdíl spotřeby při vypnutém a zapnutém ECO pohyboval mezi 0,5 – 1 l/100 km. Jestli je tohle opravdu pádný argument pro investici do verze ECOnetic, si musí rozhodnout potencionální zákazníci sami. Jiné výhody systém prostě nepřináší. START – STOP mi přišel spíš na obtíž, než že by šetřil palivo. Protože pokud nevisíte vyloženě v koloně, tak vypnutí motoru na 5-10 sekund na křižovatce nebo semaforu prostě smysl nemá a motoru spíš škodí. Zvlášť když vypne motor ve chvíli, kdy je potřeba dochlazovat turbo po svižnější jízdě. Omezovač na 110 km/h taky není rozhodně žádnou výhrou. Ano, aerodynamický odpor má opravdu velký vliv na spotřebu a u dodávky je hodně poznat jestli jedete 100 nebo 130 km/h. Ale na to, aby se řidič dokázal držet rychlosti vhodné pro nízkou spotřebu, snad nepotřebuje elektroniku. A vůbec nejvíce vděční budete za omezovač ve chvíli, kdy se před vámi při předjížděcím manévru objeví auto v protisměru a elektronika utne přísun výkonu k poháněným kolům – ano, tohle je sarkasmus! Jinak je ale Transit příjemným společníkem na cestách a pokud je pro Vás řízení dodávky denním chlebem, tak Vám pobyt za jeho volantem rozhodně nijak znepříjemňovat nebude. Jen to tlačítko ECO by v mém případě bylo oleštěné od neustálého vypínání mnohem dřív než volant.

Plusy

–         nízká spotřeba

–         dobré jízdní vlastnosti

–         přesné řazení i řízení

–         couvací kamera s parkovacími senzory

Minusy

–         nenastavitelný volant

–         příliš dlouhé převodové stupně od 3. nahoru

–         absence jakéhokoliv věšáku v kabině

–         jen velké odkládací prostory

[nggallery id=1073]

Cena modelu ve standardní výbavě (bez DPH):           670 400 Kč

Celková cena testovaného modelu (bez DPH):            768 160 Kč

Technické údaje